MAPA PRO NAVIGACI   TRASA

[úvod] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]


16. DEN, 5. 3. 2001, PONDĚLÍ - PŘÍJEZD DO MELBOURNE

Vstáváme relativně pozdě v 8:30 a po snídani vyrážíme na cestu. Dneska dojedeme do Melbourne. Při výjezdu na hlavní z polní cesty, kde jsme spali, nás málem převálcoval náklaďák. Naštěstí jsem to včas zašlápl. Bylo to v zatáčce a v kopci a on se tam objevil opravdu z čista jasna. Naštěstí to dobře dopadlo. Takže jedeme dál přes Cockatoo na Emerald. V Emeraldu telefonujeme dnes poprvé Karen do práce kvůli ubytování u Honzovy sestry Terezy v Melbourne. Domlouváme se, že zavoláme znova kolem 16:00. Karen mezitím zjistí od Honzy podrobnosti.

Další postupný cíl bylo městečko Belgrave. Po cestě podjíždíme dřevěný most Trestle Bridge a já si vzpomínám, že podle jízdního řádu v prospektu by měl jet za chvíli Puffing Billy, populární vláček tažený parní lokomotivou. Když jsme zaparkovali, vidíme, že čekajících zvědavců je tu už celá řada. Když vláček přijel, trochu nás zaskočil tím, že měl dvě lokomotivy. Po focení a točení pokračujeme přes Belgrave a Upper Ferntree Gully do Dandenong Ranges Nat. Park. Jsou tu jasanové lesy, kapradinové porosty, ale jinak nic výjimečného, takže jedeme rovnou dál. Kličkujeme serpentinami skrz Dandenong Ranges a pomalu přes Sassafras míříme do Melbourne.

Po cestě se rozhodujeme nad naším dnešním odpoledním programem a vítězí známá ZOO. Tam trefujeme přes celé město s pomocí tří map hned napoprvé, Pavel s Mirkou se doplňují v navigaci, já řídím. Vstupné stojí 14,90 AUD. Když bych to srovnal s opičárnou Pinguine Parade….Je to perfektně udělaná zoologická zahrada. Pavilony jsou postaveny tak, aby připomínaly opravdivé životní prostředí, je tu nádherné motýlárium, prostě paráda. Až na to Mirka vypotřebovala celou jednu videokazetu…:-) Vidíme tady všechny australské endemity, včetně koal, wombatů a ptakopyska. V 16:00 znovu voláme Karen a ta nám sděluje adresu na Terezu. Očekává nás mezi 18. - 19. hodinou. Času máme dost, tak vyrážíme do čtvrti Carlton, která je nedaleko centra. Po chvíli hledání nacházíme místo na zaparkování a jdeme do města na pozdní oběd. Hlad máme jako vlci. Dali jsme si pizzu, já s Mirkou large, Pavel radši small. Měli jsme teda co dělat, abychom to snědli a Pavel se nám směje. Mirka si nakonec část bere s sebou na večeři.

Čas srazu se blížil, tak jsme vyrazili zpátky k autu a potom k Tereze. Nějakou dobu jsme bloudili a doptávali jsme se, takže až po druhém nahlédnutí do mapy jsme se trefili. Těsně před osmou dorážíme k Tereze. Ta už na nás čeká. Mluví normálně česky, s lehkým akcentem a tak domluva je bezproblémová. Dohodli jsme se tedy, že zůstaneme buď do středy nebo do čtvrtka dopoledne. Nechala nám klíče a byt k dispozici, sama bydlela u svého přítele. Večer jsme se mohli pořádně vykoupat, zkoukli jsme australskou televizi (nějaký německý film z bývalé NDR s angl. titulky) a o půlnoci jsme šli spát.

Ž 106 km      € já